Tři králové, oficiálně Epifanie, Slavnost Zjevení Páně, uazvírá vánoční období. Dny se pomalu začínají prodlužovat v duchu přísloví “Na Tři krále o krok dále”. Ve Finsku se tento den až do 16. století take nazýval svátek Tří králů (Kolmen Pyhän Kuninkaan päivä), ale dnes ho známe pod jménem Loppiainen. Proč se během tohoto svátku světila voda a křída? Víte, co znamenají zkratky K†M†B† nad vchodovými dveřmi?

Na Tři krále se v kostele světí voda. V minulosti se jí připisovala velká moc a dokonce se i obřadně pila. Každý člen rodiny se napil svěcené vody, aby byl po celý rok zdravý.

Podobné ochranné schopnosti se připisovaly i tříkrálové křídě, která se také tento den světila. Kruh nakreslený svěcenou křídou měl mít kouzelnou moc a chránit před nečistými a zlými silami. V některých oblastech Slovenska si lidé dávali světit nejen vodu, ale a křídu, ale i česnek a sůl. V domácnosti se potom tyto čtyři věci uchovávaly jako ochrana před nepříznivými silami.

Tři králové, podle biblického textu tři mudrci, ztělesňovali moudrost tehdejšího světa. Existují doměnky, že šlo o učence a astronomy z Persie, kteří při pozorování oblohy uviděli zářivou hvězdu. Ta je přivedla do Betléma.

Ke svátku Tří králů se pojí i koledy, které měly do domu přivolat štěstí, zdraví a blahobyt. Ve střední Evropě na svátek Tří králů navštěvoval domy farář, kostelník nebo kantor s kněžskou koledou. Domácím popřáli zpěvem i slovem šťastný nový rok, příbytek vysvětili a nad dveře napsali iniciály mudrců Kašpara, Melichara a Baltazara (K†M†B†) a rok. Zkratka K†M†B† (jsou tam tři křížky, ne plus) znamená také Christus mansionem benedicat, Kristus požehnej tomuto domu.

Starší chlapci se převlékali za tři krále, obcházeli domy s betlémem a přáli, zpívali nebo předváděli tříkrálovou hru o návštěvě mudrcův Betlémě u novorozeného Ježíše. Tři krále mohl doprovázet anděl s papírovou hvězdou, doplňkem mohl být i vozembouch a papírové koruny tří králů.

Ve Finsku se na svátek Tří králů pečou perníčky ve tvaru hvězdy, které se v dlani mají v tichosti rozlomit. Věří se, že když se perník rozlomí na tři části, které se poté bez mluvení sní, může se splnit přání.

V Česku a na Slovensku se po svátku Tří králů obvykle odstrojoval vánoční stromek, který se potom zavěsil na některý ovocný strom, zejména takový, který nechtěl rodit. Tento svátek byl byl posledním dnem návštěv a koledování. Do půlnoci se jedli zbytky novoročních jídel a koláčů. Kdyby si je hospodyně schovávala, čekal by ji rok plný bídy a šetření. Po svátku Tří králů přichází období zábavy a veselí, začínají totiž fašangy a chystají se masopustní veselice v očekávání příchodu dalšího křesťanského svátku, Velikonoc.

Ve Finsku však v některých oblastech na jihozápadě bývá posledním dnem Vánoc až Nuuttinpäivä 13. ledna, kdy se po vzoru švéských lidových tradic tančí kolem stromku a zbytky jídla a alkoholu se nabízí kozlovi “nuuttinpukki”, který obchází domy. O této tradici však napíšeme podrobněji až za několik dní.

Zdroje: https://bratislava.dnes24.sk/ https://fi.qaz.wiki/wiki/Epiphany_(holiday)